Pokyny v pdf formátu ke stažení zde: Technologický postup - 29.7.2016

 

1. ÚVOD

Smyslem následujících pokynů je ulehčit manipulaci, skladování a montáž dodávaných trapézových plechů, kazetových profilů, fasádních lamel, sendvičových panelů (dále jen „prvky opláštění“) a souvisejících ohýbaných doplňkových klempířských prvků. Chceme zároveň přispět k zajištění správné funkčnosti stavebních systémů (např. střech, stěn či stropů) z těchto prvků sestavených. Tato doporučení odpovídají současnému stavu technických znalostí. Jsou zpracována na základě platných norem a předpisů a s přihlédnutím k platným předpisům ČSN EN a předpisů platných ve státech EU. Kladou si za úkol napomoci technologicky správnému postupu montáže, resp. ke správnému využití tenkostěnných profilů. Nezbavují však montážní firmu povinnosti posoudit, zda není nutné pro jednotlivé případy udělat zvláštní opatření či obecně platná pravidla upravit. V případě jakýchkoli nejasností a pochybností je nezbytné daný problém okamžitě konzultovat s projektantem, statikem, případně s technickým oddělením výrobce nebo prodejce. Montáž tenkostěnných profilů by měly zásadně provádět firmy odborně a personálně zdatné. Musí být schopné provést montáž v souladu s prováděcím projektem, obecně uznávanými technickými zásadami, příslušnými platnými normami a bezpečnostními předpisy.

2. PŘED MONTÁŽÍ

2.1. Technické podklady

Při zahájení montáže musí být na stavbě k dispozici prováděcí projekt. Ten by měl obsahovat následující údaje: kladečský plán, kotevní plán a statický výpočet, dále v nezbytném rozsahu - nosnou konstrukci - typ a šířku podpor - typ použitých tenkostěnných profilů, jejich rozměry, tloušťku, úpravu povrchu, údaje k jejich položení - typ upevnění a spojování včetně údaje o příslušném typu spojovacího materiálu a potřebných průměrech předvrtání otvorů- způsob příčného a podélného styku jednotlivých tabulí plechů včetně případného druhu těsnění - způsob ukončení na okrajích a alespoň hlavní detaily - případné ohybově tuhé spoje spolu s počtem a rozmístěním šroubů - plánované otvory včetně event. nutného statického vyztužení - v případě potřeby délkovou roztažnost materiálu profilů (dilatace střechy a fasády) - řešení odvodnění a uzemnění (ochrana proti blesku) - event. omezení pochůznosti profilů v průběhu montáže plechů či pokládání dalších vrstev střechy - vyznačení smykových polí ke ztužení nosného systému.

2.2. Transport

Trapézové plechy a hraněné profily CB PROFIL jsou dopravovány převážně na kamionech v zapáskovaných balících, které mají zpravidla hmotnost max. 3 tuny. Stavba je povinna zajistit potřebnou příjezdovou trasu pro kamión na místo vykládky, přičemž je nutné počítat s celkovou délkou soupravy až 18 metrů a hmotnosti 40 tun. V případě nepřipravenosti cesty řidič není povinen vyložit náklad na požadovaném místě a bude skládat na nejbližším možném místě z důvodu nebezpečí poškození kamiónu a zboží.

2.3. Přejímka při dodávce

Po dopravě trapézových plechů na stavbu je nutné před zahájením vykládky zkontrolovat, zda počet balíků, plechů a ostatního příslušenství odpovídá údajům na dodacím listu a zda při dopravě nedošlo k viditelnému poškození dodávky. V případě nesrovnalostí je nutno toto uvést na dodacím listě a CMR dokumentu, sepsat reklamační protokol a poté zastavit přejímku a ihned kontaktovat naší firmu CB PROFIL,a.s.
Každý balík plechu je označen štítkem, na kterém jsou uvedeny zpravidla následující údaje: výrobce, jméno zákazníka a objednatele, číslo zakázky u výrobce a číslo balíku.

Dle údajů na tomto štítku je pak nutné zkontrolovat při rozbalování balíků, zda počet kusů plechů v balíku a jejich délky odpovídají textu na štítku, případně dodacímu listu. Při převozu více zakázek na jednom autě, je nutno dbát na to, aby došlo k vyložení správné a příslušné zakázky. Pokud vyložíte něco jiného, vystavujete se tak nebezpečí sankcí za způsobené vícenáklady. Pokud by byly zjištěny nesrovnalosti, obraťte se na naší firmu.

2.4. Vykládka

Před složením dodávky na stavbě je nutné mít zajištěn dostatečný prostor nejen pro skladování, ale hlavně pro manipulaci s balíky dodávaných profilů. Při ukládání více balíků na sebe je nutné, aby dřevěné paletky ležely přesně na sobě a nemohlo dojít k poškození plechů (např. při následném dalším zvedání balíku plechů, posunem atd.). Balíky plechu je nutné skládat pomocí vhodných manipulačních a mechanizačních prostředků. U menších délek zpravidla do 6 m je možno použít vysokozdvižný vozík. Při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem doporučujeme ližiny vozíku podložit vhodným měkkým materiálem, aby nedošlo k poškození nejen profilů, ale ani jejich povrchové úpravy.

U delších nebo těžších dodávek je nutné použít pro skládání jeřáb. Při použití stavebních nebo mobilních jeřábů je nutné použít jako vázacích prostředků textilní pásy. Nikdy nesmí být použito ocelových lan nebo řetězů. U balíků nad 8 m je vhodné použít vahadlo. Úvazek je potřeba upevnit symetricky a v těžišti.

Při skládání plechů je nutné zamezit nárazům a otřesům. Je nutné při skládání vhodným způsobem ochránit hrany balíků, aby se tak předešlo mechanickému poškození - např. použít rozpěrná prkna. CB Profil a.s. doporučuje zásadně skládat balíky plechů jednotlivě, u dlouhých a těžkých balíků je to dokonce nezbytné. Při skládání více balíků najednou dochází velice často k poškození plechů v dolním balíku, neboť dřevěné paletky, kterými jsou profily spáskovány, nejsou dimenzovány na případnou dynamickou zátěž horním balíkem při skládání.
U sendvičových panelů doporučujeme užití rozpěrných např. prken, aby nedošlo vlivem vázacích prostředků na hranách balíků k porušení (ohnutí) zámků panelů.
V případě, že je balík plechů ukládán přímo na střechu, je nutné položit jej na místo, které je pro tento účel staticky posouzeno (nejčastěji v místě styku vazníků se sloupy). Pokud jsou nějaké pochybnosti o správnosti umístění nebo manipulaci, je třeba se ihned informovat u technického vedení stavby. Po uložení balíků plechů na vhodné místo je nutné zamezit jejich dalšímu pohybu, zejména sklouznutí či převrácení. Pozor též na silný vítr po rozpáskování balíku profilů při všech manipulacích.

2.5. Skladování

V případě, že trapézové plechy, hraněné profily a sendvičové panely nebudou v den vykládky zcela zpracovány, je nutno je chránit proti povětrnostním vlivům, mechanickému poškození, UV záření a před deformací při špatném skladování.
Balíky plechu musí být řádně podloženy a uloženy mírně šikmo a to v podélném směru, aby proniklá voda či vzniklý kondenzát mohly odtékat. Při krátkodobém uložení ( cca do 1 týdne) na volném prostranství je nutno přikrýt balíky plechů plachtou, která chrání plechy před deštěm a nečistotami ovzduší obsaženými ve srážkové vodě, avšak ta nesmí být vzduchotěsná (např. plastová fólie), aby se plechy nezapařily a tím nedošlo k poškození laku! Je nutné zabezpečit vždy řádné odvětrávání, aby plachty byly na koncích balíků otevřené. Při skladování balíků plechů na delší období je nutné je uložit pod střechou ve skladové hale a to v suchém a větraném prostoru. Tak se zabrání průniku vody do balíků, vzniku kondenzátu a event. mechanickému poškození.

Za škody vzniklé neodborným uskladněním balíků plechů přebírá plnou odpovědnost zákazník.

Při nedodržení skladovacích podmínek, jak bylo popsáno výše, může dojít k oboustrannému poškození povrchové úpravy trapézových plechů a ohýbaných profilů. U pozinkované nebo aluzinkované povrchové úpravy, může dojít k tzv. bílé či šedé korozi, šedé či nabělalé vrstvy oxidu zinku. Vznik bílé koroze v menším rozsahu nepředstavuje závažnou vadu a může být lehce očištěna např. okartáčováním nylonovým kartáčem nebo omytím za pomoci speciálních čistících prostředků. Pokud vznikne šedá koroze (vlivem kondenzátu při skladování) je poškození povrchu nevratné. Při nedostatečném odvodu vlhkosti a nezabezpečení odvětrávání zkondenzované vody v balíku lakovaných profilů, může dojít k ulpění rubového ochranného laku na lícové straně, respektive pohledové straně a spolu s nečistotami z ovzduší se mohou tvořit mapy, které můžete omýt lehce kyselou látkou (např. zředěným octem), ale také může dojít ke vzniku koroze pod lakem a tím následnému praskání a odlupování lakované vrstvy plechu.
Dále je nutné odstranit ochrannou samolepící fólii, která slouží pouze jako ochrana při manipulaci a přepravě! Doporučujeme ji odstranit nejpozději do 1 týdne. Pokud fólie nebude včas odstraněna, dojde k jejímu trvalému přilnutí k povrchu, který postupem času popraská a vytvoří šupinový povrch. Přesný degenerativní proces folie nelze předem určit, vždy záleží na intenzitě světla, UV záření, teplotě vzduchu a povětrnostních vlivech.

2.6. Řezání tenkostěnných profilů v průběhu montáže

Provádění řezů zejména lakovaných (povlékaných) profilů na stavbě je nutné minimalizovat pečlivým zpracováním projektu a následnou výrobou plechů v přesných délkách.
Pro řezání jsou vhodné např. elektrické prostřihovací nůžky na plech. Výrobce v žádném případě nedoporučuje dělení trapézových plechů, sendvičových panelů, hraněných profilů a rovných plechů pomocí brusného kotoučového nástroje (rozbrus)!!!
Při řezání či vrtání plechů je nutné vzniklé špony a piliny odstranit z povrchu plechů např. ometením měkkým smetákem. Toto je nutné udělat minimálně vždy na konci pracovní směny, za zvýšené vlhkosti ihned, neboť zejména horké piliny či špony začínají na povrchu profilu rychle korodovat, což nevypadá esteticky a bývá to často příčinou reklamace na domnělou korozi profilů. Později mohou tyto ostré a korodující nečistoty narušit povlakovou vrstvu a stát se tak místem zvýšeného rizika vzniku koroze plechu.

3. MONTÁŽ

3.1. Všeobecné pokyny

Před zahájení montáže doporučujeme kontrolu podpůrné konstrukce, zejména z hlediska přesnosti montáže, vodorovnosti, kolmosti a rovnoběžnosti. To platí zejména v případě, že montážní firma přebírá tuto část smluvně Od jiného subjektu. Není-li konstrukce ve shodě s projektem, doporučujeme toto uvést do stavebního deníku či protokolu o převzetí práce a z této skutečnosti vzniklé vícepráce řešit se zadavatelem montáže.
Při montáži je nutno respektovat kladečský plán. Pokud je realita na stavbě v rozporu s kladečským plánem (například jiné rozměry, jiná podpěrná konstrukce, prostupy apod.) je nutno kladečský plán upravit na základě statického zhodnocení konkrétní situace.
Montážní firma si musí být vědoma skutečnosti, že trapézové plechy jsou stavebním výrobkem, tedy že nejsou vyráběny s nulovou tolerancí, a že je seznámen s normou ČSN EN 508 -1, kterou CB Profil a.s. přijala za vnitropodnikovou normu a všechny profilované výrobky se touto normou řídí. Norma stanovuje obecné charakteristiky, definice, značení výrobků a klasifikaci společně požadavky na materiály, ze kterých mohou být výrobky vyrobeny. Do této evropské normy jsou začleněny formou datových nebo nedatových odkazů normy vztahující se k výrobě trapézových plechů a jejich použitých materiálů ČSN EN 10143,ČSN EN 10169, ČSN EN ISO 6270-1, ČSN EN ISO 6988, ČSN EN ISO 9227 a související normy ČSN EN 1993-1-3, ČSN EN 10204,ČSN EN 14782.. Nerespektování výše uvedených norem by zvláště u velkých střech nebo fasád či podlah nebo jiných velkých celků z trapézového plechu mohlo vést k posunutí rastru a případnému porušení statických předpokladů, proto je vždy důležité trapézový plech natáhnout či stlačit na předepsaný rozměr (skladebnou šíři). U fasádních plechů je doporučena maximální délka trapézového plechu v tloušťce 0,50 mm do 5 m a v tloušťce 0,63 mm do 6-8 m v závislosti na výšce vlny, v případě jiné délky nežli je maximální doporučená délka, je nutné délky konzultovat. Další problém při nesprávné montáži může způsobit pohyb osob po nepřipevněném plechu k podpůrné konstrukci, kdy dochází k rozšiřování vln. Plechy je proto třeba při montáži přesně vyměřovat a dle potřeby mírně stlačovat nebo roztahovat tak, aby byly kladeny v souladu s kladečským plánem. Případné úzké mezery po obvodě střechy vzniklé výrobními a montážními nepřesnostmi, je třeba zakrýt vhodně tvarovaným plechovým lemem.
V případě, že horní plochy podpěrné konstrukce nejsou rovnoběžné s trapézovým plechem, je zapotřebí vzniklé klíny vyplnit vhodným materiálem, nebo podpěrnou konstrukci doplnit o tvarovaný plechový úložný lem tak, aby trapézové plechy byly ukládány na podpory celou plochou. Ukládání plechů pouze na hranu není přípustné. Případné zavěšování světel, technologických rozvodů apod. přímo za trapézový plech je možné pouze za předpokladu, že výsledné namáhání každé jednotlivé vlny plechu nepřesáhne namáhání uvažované při statickém návrhu. Je třeba počítat s tím, že vlny navzájem prakticky nespolupůsobí a nemohou si tedy navzájem „pomoci“ při přenosu zatížení. Pro orientační výpočet maximálního břemene lokálně zavěšeného za jednu vlnu je možno použít vztah:
‘maX = qtech b1. I [kN], kde qtech [kN/m2] je plošné zatížení Od technologií (apod.) uvážené v návrhu plechu, b1 [m] je modulová šířka jedné vlny plechu (např.: 0,28 m pro plech CB 150/280/0,75) a I [m] je vzdálenost mezi jednotlivými závěsy na jedné vlně tr. plechu, přičemž hodnota I nesmí být větší než polovina rozpětí trapézového plechu.
Samotný přípoj závěsu k trapézovému plechu nesmí způsobit lokální oslabení plechu a musí být navržen na odpovídající zatížení.

3.2. Spoje - druhy spojovacích prostředků

Jako spoj bývá označováno místo styku ocelových trapézových profilů s jiným profilem či podobným stavebním dílcem včetně příslušného spojovacího prostředku. Osové vzdálenosti, druh a typ nejen spojů, ale i spojovacího materiálu, jakož i spoje ve smykových polích je nutné při projektování správně staticky posoudit a při montáži pak tyto údaje předepsané v projektové dokumentaci, kotevním plánu bezpodmínečně dodržet. Dále je nutné posoudit, zda se skutečný stav na stavbě shoduje s prováděcím projektem. Případné změny je nezbytné ihned konzultovat s projektantem nebo autorem kotevního plánu. Spojovací prvky jsou použitelné podle konkrétní situace. Mají však některá omezení, především podle druhu materiálu a účelu použití. Pro práci se spojovacím materiálem výrobce doporučuje používat předepsané nářadí a montážní pomůcky. Pro všechny typy spojů pomocí šroubů platí, že s výrobcem udávanými charakteristikami šroubu pro tah a střih je možno počítat pouze při exaktním dodržení výrobcem udávaných sil utahovacích momentů a zásad pro zabudování příslušného šroubu. Jde zejména u samořezných šroubů o průměr předvrtání příslušného

otvoru (tento údaj měl být uveden v kladečském plánu nebo kotevním plánu) a u samovrtných šroubů o rychlost vrtáni a tloušťku vrtaných materiálů. Při používání šroubů s těsnícími podložkami doporučujeme užít utahovacích přístrojů s tzv. hloubkovým dorazem, aby nemohlo dojít k „přetažení“ podložky. Pro každý typ spoje je nutno volit správně typ závitu (do dřeva, plechu či silnostěnné oceli). Nejčastěji se používají šrouby samovrtné a závitotvorné.

3.2.1. Šrouby a jejich aplikace
Šrouby můžeme dělit podle různých hledisek:

A) Podle nutnosti předvrtávat
1. závitotvorné – nutno předvrtávat podle doporučení výrobce.
2. samovrtné – jsou šrouby s nalisovaným vrtákem,který šroub sám předvrtává. U samovrtných šroubů je třeba mít na paměti:

1. vrtací kapacita šroubu se pohybuje v různých rozmezích udávaných výrobcem, např. 1,5 - 6,0 mm. Při použití do oceli o tloušťce menší než 1,5 mm nebude šroub v konstrukci držet. Při použití do oceli silnější než 6 mm šroub nepůjde zašroubovat nebo se zlomí
2. tzv. svěrná neboli využitelná délka šroubu – udává výrobce. Délka samovrtného šroubu je udávána od dolní části hlavy šroubu po konec vrtáku. Vrták a několik spodních (náběžných) závitů není možno pro upevnění využít (např. u šroubů s vrtací kapacitou 4,0 – 12,0 je rozdíl mezi celkovou, udávanou a využitelnou délkou šroubu více jak 20 mm!!!).
3. nutno dodržovat maximální otáčky udávané výrobcem a to zejména u šroubů s vyšší vrtací kapacitou. Při nedodržení těchto pokynů může dojít k „utavení“ vrtáku – šroub potom nelze použít.

B) Podle materiálu šroubu

1. ocelové s různě kvalitní povrchovou antikorozní úpravou.
2. Celonerezové (většinou z oceli A2). POZOR! Celonerezové šrouby se nevrtají do ocelových plechů, hodí se pouze pro spojení hliníkových plechů nebo do dřeva.
3. Bimetalové – samovrtné šrouby z nerezu s navařeným ocelovým vrtákem vhodné do ocelových konstrukcí.

C) Podle materiálu nosné konstrukce
1. do běžné stavební oceli.
2. do vysokopevnostní oceli – nutno použít speciální šrouby.
3. do dřeva – kotevní hloubka min. 35 mm.
4. do betonu – zde neexistují samovrtné šrouby, kotevní hloubka min. 25 mm.

3.2.2. Kotvení fasádních trapézových plechů a sendvičových panelů

Za fasádní trapézové profily se považují převážně trapézové profily uložené v pozitivní poloze (širší vlna pohledová) na ocelové nebo dřevěné konstrukci (studené haly) nebo na nosných tenkostěnných kazetách (zateplené haly) vyplněných izolační hmotou zpravidla minerální plstí. Po poradě s výrobcem sendvičových panelů lze fasádní trapézové plechy rovněž připevňovat na sendvičové panely s polyuretanovým (PUR; PIR) nebo minerálním jádrem. Trapézové profily lze rovněž ukládat v negativní poloze (užší vlna pohledová), avšak z estetického hlediska se jedná o ojedinělý jev.

Fasádní trapézové profily se ke konstrukci připojují vždy v užší vlně, respektive v řečišti trapézového profilu. Na rozdíl od trapézových plechů používaných na střechu je toto spojení s nosnou konstrukcí přípustné.

Fasádní sendvičové panely mají široký výběr vnějšího pohledového plechu vždy v závislosti na sortimentu výrobce. Fasádní panely se dělí na dva základní typy. Na fasádní panely s přiznaným spojem a na fasádní panely s tzv. skrytým spojem. U sendvičových panelů s přiznaným spojem (hlava šroubu je viditelná na fasádě) je profilace natolik jemná a panel je natolik tuhý, že je prakticky jedno, v jakém místě budou šrouby kotveny, jestli na vrcholu vlny anebo v místech odvodu vody. Jediné, co musí být dodrženo, je vzdálenost přípojného místa od kraje sendvičového panelu, zpravidla se jedná o minimální vzdálenost 50 mm od kraje zámku měřeno od hrany vytvářející svislou spáru. Zároveň musí být přípoj 50 mm od konce sendvičového panelu (měřeno od místa řezu). V jiném případě by mohlo dojít k deformaci panelu s dopadem na estetický vzhled a pevnost fasádního pláště. Fasádní sendvičové panely se skrytým spojem mají přesně vymezené místo ve skrytém prostoru zámku, avšak i zde musí být dodržena minimální vzdálenost 50 mm od začátku i konce sendvičového panelu měřeno od místa řezu.

Fasádní šrouby se vyrábějí pro všechny typy konstrukcí - dřevo, beton, ocel. Fasádní šrouby musí být z nerezové oceli (přírodní nebo lakované), neboť ta nekoroduje a tak nedochází ke rzivím čarám od stékání vody po fasádním trapézovém plechu nebo sendvičovém panelu. Fasádní šrouby pro sendvičové panely se konstrukčně liší délkou svého dříku. Dále pak tyto šrouby mají systém dvou závitů, které se liší stoupáním závitu tak, aby došlo k připevnění sendvičového panelu ke konstrukci, ale zároveň i k sevření horního pohledového plechu a vnitřního interiérového plechu společně s konstrukcí. Jedná se o dodatečné zajištění spojitosti vrstev sendvičového panelu. Fasádní šrouby se vyrábějí i v esteticky náročnějších provedeních, jako kupř. hlavy šroubů mohou mít vícero tvarů od nejznámější šestihranné hlavy SW 8 až po drobné půlkulaté hlavy s úchytným systémem torx, imbus, čtyhran anebo speciální ozubený systém skrytý pod zcela hladkou hlavou šroubu. Rovněž se můžeme setkat i s nalisovanou plastovou hlavou v barevné stupnici RAL.

Při zateplování zděných domů, kde se používají tzv. odvětrávané fasády a kde vnějším pohledovým prvkem je trapézový nebo vlnitý plech, je zpravidla nutné použít při uchycení do spodní nosné konstrukce hmoždinky. Při montáži je třeba dodržovat pokyny dané výrobcem týkající se zejména způsobu usazení hmoždinky, vhodné délky a druhu dle materiálu zdiva (cihla, beton apod.).

Počet a typ spojovacího materiálu určuje projektant, statik, případně technické oddělní firmy CB Profil a.s. anebo některý z renomovaných výrobců spojovacího materiálu. Návrh musí zohlednit sklon fasády, příslušnou větrnou oblast podle ČSN EN 1991-4, výšku a tvar budovy. Na základě empirických zkušeností uvedeme níže standardy, se kterými jsme se v praxi setkali. Nicméně upozorňujeme, že tyto nemohou nahradit projekt či kotevní plán. Dále je nutné zohlednit základní obecná pravidla a to, že šroub do dřeva musí být zavrtán minimálně 35 mm do dřevěné latě a u oceli musí závit přečnívat 15 mm za konstrukcí. Pokud je šroub opatřen vrtáčkem (TEX), musí se jeho délka ještě přičíst.

- u okapu a soklu 5 - 6 ks/m2, v poli 2 - 4 ks/m2.
- lemovací prvky (nároží, okapnice apod.) 1 ks á 300 mm.
- podélný spoj 1 ks á 300 mm.

Za správné provedení spoje se považuje nepřetažení avšak dostatečné dotažení šroubu s podložkou vhodným nastavením hloubkového dorazu na utahovacím nástroji (profil utahovák vhodný pro stavby). Podložka pod šroubem nesmí při utahování vytlačit navulkanizovanou gumu z EPDM za svůj okraj a zároveň musí být tato guma dostatečně stlačena tak, aby byla zajištěna vodotěsnost spoje (více obrázek 1, 2, 3).

Všechny šrouby použité na vnějším plášti musí být opatřeny těsnící podložkou. Běžný průměr těsnící podložky je 16 mm. Při použití sendvičových panelů z čediče doporučujeme větší průměr - 19 nebo 22 mm.

Doladění šroubů s barvou fasády:

a) Krytky – bývají (u standardních barev) nejlevnějším a nejpoužívanějším řešením. Kromě nebezpečí odpadnutí krytky však dochází u ocelových šroubů (i s kvalitní povrchovou úpravou) k zreznutí jejich hlav a ke stékání rzi po fasádě a to dokonce dříve, než kdyby krytka nebyla použita. Z tohoto důvodu nedoporučujeme používat ocelové šrouby s krytkami nebo bez krytek na fasádu!!!

b) Lakování hlav šroubů je proto z dlouhodobého hlediska mnohem lepším řešením. Nevýhodou je vyšší cena, delší dodací lhůta a případný otěr části laku při utahování.

c) Plastový nástřik hlav šroubů je na hlavě šroubu pevně nalisován, takže k vytékání rzi nemůže dojít. Nevýhodou je zvětšení hlavy šroubu a z hlediska ekonomické rentability nutnost větších objemů v řádu několika tisíc kusů.

3.2.3. Kotvení střešních trapézových plechů a sendvičových panelů

Kotvení vnějších střešních trapézových plechů a střešních sendvičových panelů položených užší vlnou nahoru (negativní poloha, zámek musí být vždy nahoře!), které slouží pro odvod vody, se provádí vždy přes horní pásnici a přes vhodnou typovou kalotu. Kalota je speciální podložka ze slitiny hliníku, která kopíruje geometrii horní části úzké vlny. Kalota je opatřena navulkanizovaným elastomerem nebo nalepeným neoprenem. Kalota může mít shodný odstín laku jako trapézový plech ve stupnici RAL nebo jí lze dodat bez povrchové úpravy pouze v přírodním hliníku. Kalota zajišťuje dvě základní funkce, vyztuží horní vlnu trapézového plechu a přispívá k lepší vodotěsnosti spoje.

Hlavní výhodou kotvení přes horní vlnu trapézového plechu je skutečnost, že přípojný (spojovací) materiál neleží v řečišti trapézového plechu a není tak vystaven trvalému namáhání vodou včetně přívalových dešťů, při kterých může dojít i k celoplošnému odtoku vody přes jeho horní vlnu. Z těchto důvodů je vhodné poradit se s projektantem, popřípadě s technickým oddělením CB Profil a.s., o vhodném tvaru profilu z hlediska odvodu vody jeho řečištěm. Dalším důvodem, proč kotvit přes horní vlnu, je tepelná roztažnost oceli, ze které je trapézový plech vyroben. Delší kotvení umožňuje šroubu pracovat podobně jako kloub. Milimetrové posuny pláště z důvodu tepelné roztažnosti či smršťování jsou díky větší délce šroubů na styku s nosnou konstrukcí plechu prakticky nulové anebo mají příznivější pohyb (výkyv) v materiálu. Nejvíce choulostivou nosnou konstrukcí je konstrukce ze dřeva. Dřevo je nehomogenní měkký materiál, u kterého je kotvení trapézového plechu přes horní vlnu více než vhodné!!!

Při porušení tohoto doporučení, kdy montážní firma bude trapézové plechy, plechovou taškovou krytinu či sendvičové panely kotvit přes spodní vlnu na dřevěnou konstrukci, lze očekávat následující jev. Šrouby se díky tepelné roztažnosti a smrštivosti uvolní a spoj přestane být vodotěsný. Díky umístění šroubů v řečišti bude docházet k postupnému zatýkání a následně k vyhnívání šroubu okolo dřevěné konstrukce. Spoj se tudíž stane staticky nespolehlivým. Dalším nebezpečím je i výše zmíněná měkkost dřeva. Pokud montážní firma citlivě nezvolí hloubkový doraz v utahovacím zařízení, dojde k vmáčknutí šroubu s podložkou do dřeva, podložka se pod hlavou šroubu zdeformuje, vytvoří trychtýřovitý tvar a v místě dříku pod hlavou bude šroub zcela bez těsnícího EPDM materiálu.

Střešní spojovací materiály pro trapézové plechy se vyrábějí pro všechny typy konstrukcí, dřevo, beton, ocel. Ve střešních konstrukcích je možné používat ocelové pozinkované šrouby s ocelovou nebo hliníkovou podložkou, která je opatřena navulkanizovaným těsnícím materiálem EPDM (typ gumy) anebo šrouby nerezové s podložkou nerezovou či hliníkovou a rovněž s navulkanizovaným EPDM, jejichž délka je vždy v závislosti na typu použitého trapézového plechu (výška vlny). Spojovací materiály pro sendvičové panely se konstrukčně odlišují od spojovacích materiálů pro trapézové plechy. Jednak délkou dříku šroubu, ale hlavně se liší systémem dvou závitů. Závity se od sebe odlišují stoupáním tak, aby došlo k připevnění sendvičového panelu ke konstrukci, ale zároveň k sevření horního pohledového plechu a vnitřního interiérového plechu společně s konstrukcí. Jedná se o dodatečné zajištění spojitosti vrstev sendvičového panelu.

Počet a typ spojovacího materiálu určuje projektant, statik, popřípadě technické oddělní CB Profil a.s. anebo některý z renomovaných výrobců spojovacího materiálu. Návrh musí zohlednit sklon střechy, příslušnou větrnou oblast podle ČSN EN 1991-4, výšku budovy a tvar střechy. Na základě empirických zkušeností uvedeme níže standardy, se kterými jsme se v praxi setkali. Nicméně upozorňujeme, že tyto nemohou nahradit projekt či kotevní plán. Dále je nutné zohlednit základní obecná pravidla a to, že šroub do dřeva musí být zavrtán minimálně 35 mm do dřevěné latě a u oceli musí závit přečnívat 15 mm za konstrukcí. Pokud je šroub opatřen vrtáčkem (TEX), musí se jeho délka ještě přičíst.

- u okapu a u hřebene 5 - 6 ks/m2 (u hřebene lze kotvit do spodní vlny, spoj je zakryt hřebenovým profilem).
- v poli 2 - 4 ks/m2.
- lemovací prvky (hřeben, štíty atd.) 1 ks á 300 mm.
- podélný spoj 1 ks á 300 mm.

Připevnění plechů nebo sendvičových panelů na střechu je možné:

a) V horní vlně přes kalotu – nejlepší avšak zároveň i nejdražší řešení. Při teplotní roztažnosti plechů dochází k žádoucímu nahýbání šroubů společně s roztahováním či smršťování plechů.

b) V dolní vlně pouze na ocelovou konstrukci!!! Je třeba použít podložku o větším průměru (19 nebo lépe 22 mm) a u sendvičových panelů zároveň použít i šroub se závitem pod hlavou. Vzhledem k tomu, že dolní vlnou proudí voda, je třeba být mimořádně pečlivý při montáži. Montáž na dřevěnou konstrukci ve spodní vlně považujeme za chybu respektive za chybnou montáž, neboť vlivem vysychání dřeva může dojít k povolování šroubů a následné ztrátě těsnosti.

3.2.4. Kotvení spodních nosných plechů

Kotvení nosných trapézových plechů v pozitivní poloze položených užší pásnicí směrem ke konstrukci se zpravidla provádí za pomoci nastřelovacího hřebu, šroubu do betonu, šroubu do ocelové konstrukce popřípadě šroubu do dřeva a to vždy v závislosti na typu konstrukce a její síle s minimálním uložením na konstrukci 40 mm v krajních podporách.

- Nastřelovací hřeby jsou používány pro připojování ocelových trapézových profilů na nosnou ocelovou konstrukci nejčastěji od tloušťky 6 mm (ve specifických případech možno již od 3 mm, viz dokumentace výrobce příslušných hřebů). Nastřelování hřebů do ocelové konstrukce se provádí za pomoci nastřelovací pistole. Hřeb je vystřelen za pomoci nábojky. Nábojky se odlišují silou potřebného úderu v závislosti na tloušťce ocelové konstrukce respektive tloušťce horní pásnice. Síla úderu se zpravidla pohybuje okolo 350 J. Při použití je nutno exaktně dodržovat pokyny výrobce.

- Spojení nosných plechů k ocelové konstrukci pomocí samovrtného šroubu (TEX) se provádí utahovacím nástrojem s hloubkovým dorazem. Samovrtné šrouby jsou na konci dříku opatřeny jednorázovým vrtákem. Délka vrtáku určuje vrtnou kapacitu šroubu a délka dříku šroubu jeho svěrnou schopnost. Do ocelových konstrukcí je možno použít též závitotvorných šroubů do oceli do předem předvrtaných děr o menším průměru. Rozměr vrtáku určuje výrobce spojovacího materiálu.

- Spojení nosných plechů s dřevěnou konstrukcí závitotvorným šroubem do dřeva se provádí za pomoci utahovacího nástroje s hloubkovým dorazem. Tyto šrouby se odlišují strmějším stoupáním a ostrou špičkou šroubu.

- Spojení nosných plechů s betonovou konstrukcí závitotvorným šroubem do betonu se provádí za pomoci utahovacího nástroje s hloubkovým dorazem do předem předvrtaných děr. Velmi důležité je, aby vyvrtaný otvor měl správnou předepsanou šíři, kterou předepisuje výrobce spojovacího materiálu a zároveň, aby hloubka otvoru byla minimálně o 10 mm hlubší, než je délka šroubu. Důvodem je zasypávání spodní části otvoru pod špičkou šroubu v důsledku vytváření závitu v betonu. Pokud by špička šroubu během vytváření závitu narazila na nashromážděný betonový prach na dně otvoru, utahovací nástroj poškodí hlavu šroubu nebo hlavu šroubu ukroutí. Rovněž je nutné dbát na rozmístění ocelových výztuh v betonové konstrukci tak, aby nedošlo k jejich poškození.

Všechny výše zmíněné spojovací prvky, pokud nemají integrovanou podložku pod hlavou, musí být opatřeny vhodnou podložkou o minimálním průměru 16 mm. Tím se výrazně zlepší dynamika spoje. Je nutno si uvědomit, že trapézové profily jsou tenkostěnné plechové výrobky a proto u nich hrozí nebezpečí převlečení přes hlavu šroubu anebo roztržení při náhlých poryvech větru.

Počet a typ spojovacího materiálu určuje projektant, statik, popř. technické oddělení CB profil a.s. nebo některý z renomovaných výrobců spojovacího materiálu. Návrh musí zohlednit sklon střechy, příslušnou větrnou oblast podle ČSN EN 1991-4, výšku a tvar budovy. Na základě empirických zkušeností uvedeme níže standardy, se kterými jsme se v praxi setkali. Nicméně upozorňujeme, že tyto nemohou nahradit projekt či kotevní plán. Dále je nutné zohlednit základní obecná pravidla a to, že šroub do dřeva musí být zavrtán minimálně 35 mm do dřevěné latě a u oceli musí závit přečnívat 15 mm za konstrukcí. Pokud je šroub opatřen vrtáčkem (TEX), musí se jeho délka ještě přičíst.

- ve vzdálenosti 1000 mm od atiky, úžlabí nebo hřebenu 2 ks do každé spodní vlny trapézu na styku s vazníkem.
- okolo otvorů (RWA klapky, světlíky, apod.) 2 ks do každé vlny na styku s vazníkem nebo pomocnou konstrukcí.
- v běžném poli následně postačuje 1ks do každé vlny na styku s vazníkem.
- po obvodě 1 ks á 300 mm.
- podélný spoj 1 ks á 300 mm.

Pokud spojovací materiál nemá integrovanou podložku pod hlavou, musí se opatřit vhodnou podložkou o minimálním průměru 16 mm!!! Dbejte na případná správná předvrtání!!! Zvláštní opatrnost věnujte při výběru nastřelovacích hřebů a dbejte doporučení výrobce!!!

3.3. Montáž na konstrukci

Před zahájením montáže je nutno provést přesná zaměření. Musí být provedena kontrola nosné konstrukce, aby mohly být včas a odborně eliminovány chyby a nepřesnosti vzniklé při její montáži. Doporučujeme označit si body pro průběžnou kontrolu montáže, aby montážní firma po celou dobu montáže mohla sledovat dodržení kolmosti a skladebné šířky trapézového plechu. Prakticky to znamená zaměřit a pečlivě osadit první plech, zkontrolovat jeho kolmost a dodržet jeho skladebnou šířku. Při pokládání dalších trapézových profilů je nutné zajistit jejich usazení do správné polohy. Trapézové profily lze při montáži „natažením“ nebo „sešlápnutím“ či naopak jejich stlačením ve směru šířky mírně tvarově deformovat, a tak vnést do montáže chybu, probíhá-li tato deformace náhodně. Stejným (ovšem řízeným) postupem lze naopak eliminovat případnou tvarovou nepřesnost plechů z výroby. Při kotvení profilů ke konstrukci tedy doporučujeme průběžně kontrolovat celkovou šířku na obou stranách profilů, aby nedocházelo k šikmému „utíkání“. Mírné odchylky rovinatosti v rovných částech trapézových plechů vzniklé válcováním či v důsledku napětí v plechu, jakož i lehké zvlnění volných konců, nemají negativní vliv na životnost či nosnost trapézových profilů a nepředstavují tedy podstatnou a závažnou vadu v dodávce. Větší trvalé změny tvaru, zejména pak lomy na hranách na přechodu pásnice a stojiny, mohou snížit nosnost profilů. Proto musí být odborně posouzeno, zda takovéto profily ještě kvalitativně postačují. Spojovací materiál je vhodné začít osazovat vždy od středu plechu a postupovat směrem ke krajům, se zvýšenou pozorností na dodržení kolmosti a skladebné šíře. Druhou variantou je uchycení prvního a posledního šroubu v krajích a následné „spasování“ šroubů mezilehlých. (Takto se např. montují často prosvětlovací tabule z plastů mezi ocelové trapézy.) Trapézové plechy mohou být montovány, v závislosti na projektu a statickém výpočtu, v pozitivní i negativní poloze. Přečnívající trapézové profily je nutné z bezpečnostních důvodů ihned po položení zajistit proti překlopení. Na volném konci trapézového profilu je pak vhodné osadit ocelový ukončovací profil. Při pokládání je nutné organizovat práci tak, aby vždy při ukončení směny nebo při přerušení práce byly všechny položené plechy upevněny a nejlépe podélně spojeny mezi sebou. Již rozbalené balíky plechů je nutné na konci směny zabezpečit proti samovolnému posuvu např. při větrném poryvu, bouři atd. Otvory ve střeše, např. guly, zejména, ale otvory pro světlíky či střešní čočky, které nebyly vyznačeny v projektové dokumentaci, je možno namontovat pouze se svolením projektanta. Viz. též odstavce „prostupy“ a „smyková pole“.

3.4. Utěsnění a návaznost na sklon střechy

Předepsaná utěsnění střešních či stěnových systémů vhodnými utěsňovacími páskami či hmotami se provádí na podélných a příčných spojích. Při navrhování třech je vhodné vycházet z ČSN 73 19 01 a ČSN 73 05 44. U vnějšího pláště při spádu střechy pod 10 stupňů (cca 17%) se doporučuje vložit do podélného styku dvou plechů přídavnou těsnící pásku, u spádu pod 5 stupňů (cca 9%) je to nutné. Příčné spáry dvou trapézových plechů je vhodné utěsnit páskou při spádu pod 6 stupňů (cca 10,5%). S klesajícím spádem se zmenšuje také vzdálenost spojů podélné spáry. Minimální sklon trapézového plechu s těsněním podélných spár (bez napojování tabulí příčně) je asi 2,5 stupně (cca 4,5%) pro výšku vlny min. 50 mm. U plechů, které jsou příčně napojovány, se uvádí jako min. sklon 3,5 stupně (cca 6%). Tyto údaje je ovšem nutné brát jako ideální, při téměř nulovém průhybu atd. Obdobné zásady platí i pro většinu sendvičových panelů (kromě specielních panelů určených pro malé spády).

3.5. Odvodnění

Odvodnění střešních ploch by mělo být řešeno projektem. Při vlastní realizaci pak montážní firma musí dodržet všechna opatření uvedená v projektu. Provádí-li se odvodnění až po položení střechy s mírným či nulovým spádem, je vhodné zhotovit odvodňovací otvor výřezem v místě největšího průhybu střešních profilů. Trapézové plechy je pak třeba v místě vyříznutého otvoru zpevnit vyztužovacími profily o doporučované min. tloušťce 1,25 mm. V případě, že trapézové plechy jsou použity jako nosná konstrukce střechy či stropu a netvoří tedy střešní krytinu, nejsou na směr pokládání plechů kladeny žádné zvláštní požadavky. Je však výhodné pokládat plechy proti hlavnímu směru větru, aby nedocházelo k zafoukávání srážkové vody mezi profily. V případě, že jsou ale trapézové profily či sendvičové panely pokládány jako vnější plášť střechy, je pokládání proti hlavnímu směru větru nezbytné. Při pokládání trapézových profilů jako vnějšího pláště střechy je vždy nutné položit trapézové profily tak, aby se dva vedle sebe položené plechy podélně stýkaly v horní vlně, nikoli v dolní vlně na konstrukci (tedy v “negativní“ poloze), aby nemohlo dojít k zatékání vody ve spoji.

3.6. Větrání a odvětrávání

Řešení větrání či odvětrávání opláštění navržené v projektu je nutné bezpodmínečně dodržet. U nezateplených plášťů možno řešit kondenzaci vody na vnitřní straně pomocí speciální antikondenzační povrchové úpravy CB FLIS (vlies či nástřik).

3.7. Prostupy

U všech otvorů ve stěnových či střešních profilech (světlíky, čočky, RWA klapky, kouřovody, prostupy technologie, větrán ĺ, okna, vrata, dveře aj.) je nutné staticky správně vyřešit přenesení zatížení v místě otvoru. Otvory ve střeše je nezbytné při montáži správně zajistit (sítě, závory). Pro zajištění vodotěsnosti prostupů až do průměru 660 mm lze využít potrubní manžetu z EPDM.

3.8. Smyková pole

Smyková pole jsou součást statického systému konstrukce budovy a musí být tedy provedena přesně tak, jak je uvedeno v projektu. Následné změny v oblastech smykového pole jako např. střešní otvory musí být před realizací staticky posouzeny a vyprojektovány. Je třeba dbát na to, aby v této oblasti byl trapézový profil upevněn v každé vlně, a aby na podélných hranách a podélných spojích byly dodrženy uvedené vzdálenosti spojů přesně podle prováděcího projektu. Vzdálenosti těchto spojů jsou v řadě případů znatelně menší než v běžných konstrukcích. Oblasti ve střeše, které slouží jako smyková pole, je nutné v projektu zvlášť viditelně a jasně označit s udáním faktu, že tyto ovlivňují statiku celé budovy. Jejich změna na stavbě (např. zabudováním střešní čočky) bez předchozího výpočtu statického vlivu těchto změn projektu, není možná.

3.9. Styk různých kovových materiálů

Povlékané tenkostěnné profily je možno montovat libovolně se všemi ostatními kovy v případě, že na styku těchto dvou kovů je zachována povlaková vrstva (lakování). Pozinkované i aluzinkované či hliníkové plechy je však nutné v případě, že chceme zabránit následnému negativnímu vlivu vyplývajícímu z kontaktu s jiným kovem, oddělit Od těchto ostatních kovů následným lakováním či vložením jiného materiálu do místa styku. Uvedená tabulka podává pro praxi užitečný přehled o možných či nedoporučovaných stycích dvou různých kovů.

3.10. Opravy povrchové úpravy během montáže

Opravy pozinkování (např. vryp rohem přenášeného plechu, po pádu ostrého předmětu na plech) je možno provádět následným zalakováním za sucha lakem s min. obsahem zinku 90%. Tloušťka vrstvy laku by měla být o 50-100% větší než tloušťka opravované původní vrstvy zinku. Opravy povlakové vrstvy — laku (škrábanec, špatně vyvrtaná díra třeba následkem zlomení vrtáku či nárazem do ocelové výztuhy apod.) se provádí nátěrem schnoucím na vzduchu. Výběr vhodného opravného laku je vhodné konzultovat s dodavatelem, pro každý typ povrchové úpravy je totiž vhodný jiný typ opravného laku. V každém případě je nutné opravovat jen ta místa, kde je lakovaná vrstva škrábnuta až do pozinku. Opravu pak provedeme co nejmenším štětečkem či dřevěnou špejlí a jen v místě poškození a v co nejtenčí vrstvě, aby se zabránilo vzniku barevné stopy na fasádě. Je též nutné mít na paměti, že ani vhodně vybraný lak nemá nikdy stupeň Odstínu a lesku zcela identický s lakem původní lakové vrstvy. Při zcela nepatrném poškrábání povlakové vrstvy v místech, kde není přímý svod vody, doporučujeme příslušné místo raději neopravovat, neboť katodická reakce anorganického materiálu s organickým duroplastem způsobuje, že nehrozí nebezpečí koroze zinkové vrstvy ležící pod vrstvou duroplastu. V případě, že je nutné následně lakovat větší plochy duroplasty povlékaných profilů, je nutné dbát následujících zásad:

- překontrolovat soudržnost stávající povlakové vrstvy v případě, že tato již byla vystavena různým vlivům koroze

- k odstranění na povrchu povlaku ulpěných nečistot doporučujeme omýt tyto plochy vysokotlakým oplachem s přísadou vhodného čistícího prostředku nejblíže však 30cm Od povrchu, aby nedošlo k poškozen povrchu

- v případě, že se vyskytují místa již napadená korozí, je nutné provést mechanické očištění příslušného místa (např. drátěným kartáčem)

- před lakováním větší plochy je nutné provést kontrolu soudržnosti podkladu s novým lakem (24-hodinovým testem). Někdy je také nutné, zejména je-li lakováno na starší lak, napřed očistit, zhrubit povrch, odmastit a pak použít základový lak, v některých případech i ve více vrstvách

- při výběru laku doporučujeme kontaktovat naše technické oddělení. Používá se většinou lak na polyuretanové bázi, aby byla vrstva laku pružnější a nepraskala při změnách teplot a následnému roztahování a smrštění plechu. Rovněž je nutné dbát požadavků investora na požadovanou kvalitu konečné lakované vrstvy.

- pro určení kvality laku a technologického postupu lakování je rozhodující oblast, v níž se stavba nachází (povětrnostní a chemické vlivy, UV záření)

- z důvodu nutně vzniklé barevné odlišnosti mezi stávajícím a novým lakem, doporučujeme provést lakování vždy celého jednoho pohledu na stavbu. Vhodnou alternativou je rovněž kombinace odlišných barevných odstínů.

3.11. Čištění

Zásadně by se měly ihned očistit místa znečištěná zejména látkami, které mohou způsobit zvýšené nebezpečí vzniku koroze. Často je toto možné provést již pouze omytím vlhkým hadrem. K čištění povlékaných profilů je vhodná voda nebo lehce zásadité čistící prostředky. Při použití čistících prostředků je však nutný následný oplach čistou vodou. Při mechanickém čistění je třeba zabránit poškození povlaku oděrem či obroušením. I mírné obroušení povlaku např. čistícím prostředkem s přísadou prášku má za následek ztrátu lesku laku. Nesmí být použity prostředky obsahující chlor nebo salmiak, nitro-rozpouštědla či písek. Při čištění profilů povlékaných PVC (Plastisol) nesmí být také použity prostředky obsahující rozpouštědla PVC, jako např. aromaty, Xylol atd.

3.12. Ochranné fólie

Dále je nutné odstranit ochrannou samolepící fólii, která slouží pouze jako ochrana při manipulaci a přepravě! Doporučujeme ji odstranit nejpozději do 1 týdne. Pokud fólie nebude včas odstraněna dojde k jejímu trvalému přilnutí k povrchu, který postupem času popraská a vytvoří šupinový povrch. Přesný degenerativní proces folie nelze předem určit, vždy záleží na intenzitě světla, UV záření, teplotě vzduchu a povětrnostních vlivech.

3.13. Předání stavby po montáži

Předání stavby doporučujeme ihned po dokončení montáže, především však před započetím práce dalších profesí, jako jsou práce těsnící, izolatérské, budování světlíků, zdění aj. I předání dílčích částí smontovaného opláštění je vhodným řešením. Dodrží-li se tento postup, dá se zabránit mnoha následným nepříjemným střetům, nedorozuměním a reklamacím vad hotového díla. Předání díla či části díla by se mělo uskutečnit společnou prohlídkou objektu a následně by měl být ihned vyhotoven protokol o předání.

3.14. Předání hotových smykových polí

Při předání namontovaných profilů, které slouží k vyztužení budovy či její části, se postupuje stejně jako při předání ostatních částí stavby, je zde však bezpodmínečně nutné převzetí investorem, odběratelem či projektantem pověřeného subjektu. O předání těchto částí stavby je nutné vyhotovit písemný protokol, jehož originál je uložen s ostatními podklady o stavebním díle, jedna potvrzená kopie pak zůstává u montážní firmy.

3.15. Bezpečnostní pokyny při montáži

1. je nepřípustné shlukování osob na střeše a překračovat tak ve statickém návrhu uvážená zatížení, osoba max. 110 kg/m2

2. uložení materiálu na střeše nesmí přesáhnout 75kg/m2 (nevyplývá-li ze statického návrhu nosné konstrukce a střešního pláště něco jiného), musí být rovnoměrně rozložené, materiál musí být ukládán na vazníku nebo jeho bezprostřední blízkosti. Na uložený materiál na střeše je přísně zakázáno vstupovat (našlapovat). Je zakázáno ukládat materiál na konzole nebo v její blízkosti, která v budoucnu ponese světlík nebo jiné zařízení. Zatížení v místě břemene může být pouze PLOŠNÉ, ne na hranolu ne na paletě. Jinými slovy pokud zboží přišlo na jedné paletě X kg, je nutno toto zboží přerovnat na dvě a více palet nebo jiné vhodné podsady, které plošně rozloží zatížení tak, aby nedošlo k přetížení konstrukce.

3. Je nezbytné používat obuv pouze z měkké pryže, beze vzorku, aby nedošlo k poškození zinkové vrstvy.
!!!VE VZORKU SE ZACHYCUJE ŠTĚRK!!! (pozor za deště je nebezpečná). To platí pro všechny montážníky, kteří se budou pohybovat po střeše. Na vstupech na podestě lešenářské věže, nebo u jiného vstupu na střechu, doporučujeme upevnit plastové rohože, pro očistění obuvi. VSTUP V HOLINKÁCH NEBO PRACOVNÍ DÍLENSKÉ OBUVI, KANADÁCH S TVRDOU VZORKOVANOU PODRÁŽKOU JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁN.

4. Případná velmi exponovaná místa, hlavní trasy, kde se přenáší materiál, je nutné zakrýt geotextilií nebo jinou vhodnou ochrannou folií, která odolá protržení. Textile či folie musí být upevněna nebo zatížena, aby nedošlo ke zranění osob (uklouznutí)

5. JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO PLECHY PO STŘEŠE VLÁČET, TAHAT, POSOUVAT APOD. VYJMA USAZENÍ PLECHU PŘÍMO VE SPOJI. Plechy se mohou pouze přenášet s ohledem na BZOP stavby.

6. JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO VSTUPOVAT NA STAVENIŠTĚ S FLEXOU, PŘÍPADNÉ ŘEZÁNÍ ČI BROUŠENÍ POMOCNÝCH KONSTRUKCI MUSÍ BÝT PROVÁDĚNO V DOSTATEČNÉ VZDÁLENOSTI OD OBJEKTU.

7. JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO DO TRAPÉZOVÉHO PLECHU PO UZAVŘENÍ IZOLACEMI ZE SPODNÍ ČÁSTI VRTAT (VYJMA ŠROUBU TEX), NA ZÁVĚSY JE POVOLENO POUŽÍT POUZE ORIGINÁLNÍCH PÁKOVÝCH NŮŽEK K PROSTŘIŽENÍ STOJINY SPODNÍ UŽŠÍ VLNY NAPŘ. PÁKOVÉ NŮŽKY OD SPOLEČNOSTI HILTI.

8. JE PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO ZANECHÁVAT NA STŘEŠE ZLOMENÉ VRTÁKY, ŠROUBY, GROTY OD PROSTŘIHOVACÍCH NŮŽEK A JINÉ ŽELEZNÉ KORODUJÍCÍ MATERIÁLY.

9. UPOZORŇUJEME NA ZVÝŠENÉ NEBEZPEČÍ U OTVORŮ PRO SVĚTLÍKY A U KRAJE BUDOVY, KDE PŮSOBÍ ZVÝŠENÉ SÁNÍ VZDUCHU, NEBEZPEČÍ SMETENÍ MONTÁŽNÍKA ZE STŘECHY.

10. Ostatní, jako bezpečnost při práci, ochrany zdraví a ochranných pomůcek se řídí BOZP stavby.

4. MONTÁŽ RŮZNÝCH TYPŮ KONSTRUKCÍ OPLÁŠTĚNÍ

4.1. Montáž střešních a stropních konstrukcí

Skládání profilů je popsáno v kapitole skládání a skladování. V případě, že se transportují celé balíky plechů na střechu či konstrukci stropních nosníků, je vhodné je zabezpečit lany proti větším pohybům, zejména kvůli větru. Montáž střechy či stropu je ve většině případů možná přímo z konstrukce, protože trapézové plechy a sendvičové panely je možné zpravidla považovat ihned po upevnění na konstrukci za nosnou plochu. Jsou zpravidla pochůzné (pozor, ne vždy!!!). Větší osamělá břemena nad 100 kg (jako např. bitumenové balíky, nádrže, kontejnery, stroje, přístroje aj.) mohou být přechodně ukládány na profily pouze na trámech či jiných vhodných prostředcích zajišťujících rozložení zátěže na dostatečně velkou plochu. Při tom je nutné vzít v úvahu únosnost plechů i podpůrné konstrukce. Pro zabudování jsou jednotlivé tabule profilů zpravidla na své místo dopravovány ručním přenesením. Z bezpečnostních důvodů je vhodné zásadně užívat ochranné rukavice. Profily by neměly být tahány či posouvány po konstrukci, protože by tak mohlo dojít k porušení ochranné povlakové vrstvy. Pro správné položení profilů, zajištění tabulí plechů v průběhu montáže, utěsnění, odvodnění, odvětrání, prostupy, smyková pole a styk různých kovových materiálů, oprav profilů při montáži, jejich čištění či předání hotového díla platí totéž, co bylo zmíněno ve všeobecné části o montáži profilů.

4.2. Montáž stěnových konstrukcí

Montáž jedno či dvouplášťových stěnových konstrukcí se provádí v závislosti na výšce budovy, typu stavby a použitelnosti podlahy před stěnou, kterou je třeba namontovat. Dle těchto údajů se posoudí užití pojízdného či stacionárního lešení, možnost užít závěsná lešení nebo závěsnou lávku.
Při montáži jsou trapézové plechy transportovány na místo připevnění, přesně umístěny, fixovány proti nechtěnému pohybu a následně připevněny ke spodní konstrukci stejným způsobem, jak bylo uvedeno v kapitole „Montáž na konstrukci“. Při montáži stěn je třeba ještě více než u střech či stropů dbát na správné zacházení s plechy, protože profily jsou zpravidla povlékány a i sebemenší poškození povrchu profilů, např. lehké škrábnutí či odřeniny, se mohou stát předmětem reklamace. Připojování fasádních profilů je třeba provádět pomocí šablony či např. alespoň za pomoci napjatého provázku, protože spojovací materiál je na fasádě viditelný a nepravidelnost či nepřesnost jeho umístění má na vzhled fasády negativní vliv. Z téhož důvodu je nutné i odstranit ihned při montáži špony po vrtání či řezání profilů, protože tyto velice brzy začínají korodovat. Tím může být jednak poškozena povlaková vrstva a v neposlední řadě odtékající zbytky rzi zanechávají na fasádě nežádoucí stopy. Při montování je třeba počítat s nepatrnými rozdíly délek jednotlivých tabulí. Tento jev nelze při výrobě zcela eliminovat. Při montáži fasády je nutné plechy dole u okapnice na viditelných stycích zarovnat a event. délkové rozdílnosti zakrýt pod atikový lem u střechy (či pod spodní lem okna). Pro zajištění tabulí plechů v průběhu montáže, utěsnění, odvodnění, odvětrání, prostupy, smyková pole a styk různých kovových materiálů, oprav profilů při montáži, jejich čištění či předání hotového díla platí totéž, co bylo zmíněno ve všeobecné části o montáži profilů a v předcházející kapitole.

4.3. Montáž trapézových plechů jako ztraceného bednění

CB Profil a.s. doporučuje při používání trapézových plechů pod beton minimální tloušťku 0,88 mm u jakéhokoli trapézového profilu, který je vhodný pro daný rozpon vazníků, i za předpokladu, že by statiky vyhověl plech tenčí, pro dané zatížení, respektive danou tloušťku betonové vrstvy. Důvodem jsou velká a obtížně výpočtem postihnutelná neočekávaná lokální zatížení, např. kovové potrubí tlačící beton (swing), které prakticky poskakuje po horních pásnicích trapézového plechu, také obsluha manipulující s potrubím v ochranné obuvi (holinky, jiná pracovní obuv s tvrdou podrážkou) je schopna tvar trapézového plechu poškodit (prošlápnout vlnu, či jinak zdeformovat

4.4. Montáž momentového přípoje

Momentový spoj slouží k zajištění správného statického působení trapézového plechu, s nímž uvažoval statik při návrhu dimenze plechu. Vzniká vzájemným přesahem a šroubovým spojením dvou stykovaných plechů, které jsou již z výroby pro tento účel vhodně prodlouženy. Překrytí plechů je symetrické vůči podpoře a musí mít celkovou délku 1,0m.

Momentové spoje, které projektant – statik navrhnul a označil v kladečském plánu, jako přesah plechů a detail momentového přípoje nakreslil projektant do kotevního plánu, musí být provedeny (sesazeny) s přesností ±1-50 mm. (Krátké konstrukční přesahy v běžných spojích nejsou považovány za momentové spoje). Při nedodržení tohoto požadavku se jedná o chybnou montáž, jejímž důsledkem může být nutnost dodatečného doplnění spojovacích prostředků, případně doplnění dodatečných výztužných plechů, nebo i výměna vadných prvků - a to na základě statického posouzení konkrétní situace. Momentový spoj musí být vždy zhotoven v souladu s projektem (kladečským plánem a kotevním plánem). Zejména přípojné spojovací prvky, musí být totožné s návrhem. Jakákoli jejich záměna může mít za následek nedostatečnou spolehlivost momentového spoje. V takovém případě by statické posouzení plechů nebylo platné. Momentový přípoj musí být proveden tak, aby mezi spojovanými materiály nevznikaly mezery. Montážník musí dbát na to, aby plechy byly spasovány naprosto přesně. Především je zapotřebí zamezit vzniku mezer mezi spojovanými plechy, aby se předešlo přídavnému namáhání šroubového spoje (například Od páčení).

4.5. Montáž obloukových profilů

Skroužené trapézové plechy jsou dopravovány na stavby převážně na kamionech v zapáskovaných balících o hmotnosti max. 2,5t s ohledem na délku plechů a poloměr zakroužení. Při dopravě musí být každý balík řádně podložen tak, aby nedocházelo přepravou k trvalé deformaci plechů zejména k zvětšení tzv. zúžení. Při dopravě není možno přepravovat více než 2 balíky na sobě. Přejímka na stavbě, manipulace a skladování jsou stejné jako u plechů rovných. Při delším skladování výrobce doporučuje pečlivé podložení oblouků, aby nedošlo k poškození povrchové úpravy a trvalé deformaci tvaru. Před zahájením montáže obloukových plášťů je potřeba provést kontrolu podpůrné konstrukce z hlediska přesnosti výroby a montáže a to zejména s ohledem na dodržení kolmosti a rovnoběžnosti. Nejdůležitější je ovšem kontrola přesnosti navržených poloměrů (rádiusů)

Výrobce doporučuje tato měření provést před vlastním zakružením trapézových plechů ve výrobním závodě. Technologie skroužení totiž dovoluje i při vlastním tváření měnit zadaný rádius. Je tedy možno případné diferenciace vzniklé při výrobě a montáži nosné konstrukce eliminovat právě při skroužení trapézových plechů do oblouků. Výrobce upozorňuje na oboustranný náběh při zakružování trapézových plechů do oblouků. Při vlastním skružování dochází k tomu, že délka náběhů (vzdálenost prvního tvářecího válce) je u všech délek a rádius 340 mm. Čím je rádius menší a plech kratší, tím více se efekt náběhu projevuje. Při větších rádiusech a délkách je tento efekt zanedbatelný. Výrobce doporučuje označit si kontrolní body, aby montážní organizace mohla sledovat po celou dobu montáže kolmost, rovnoběžnost a dodržování skladebné šířky. Prakticky to znamená zaměřit, pečlivě osadit první segment, zkontrolovat jeho kolmost a skladebnou šířku. Není vhodné ihned po osazení prvního segmentu provést trvalé připojení trapézových plechů k nosné konstrukci. Výrobce doporučuje při montáži postupovat tak, aby byla maximálně eliminována možnost vzniku pnutí mezi pláštěm a podpůrnou konstrukcí. To znamená, že se pečlivě osadí 2-3 segmenty střešního pláště, plechy se zajistí proti posunutí a podloží se, propojí se mezi sebou a odstraní se podložení. Střešní plášť si tak zvaně „sedne“ na nosnou konstrukci. Teprve v tomto okamžiku se stejným způsobem jako u stěnových konstrukcí připojí ke konstrukci nosné. Obdobný je i postup v případě montáže zatepleného pláště s tím rozdílem, že vnější část střešního pláště si „sedne“ na distanční profily. Spojovací materiál je nutné začít osazovat Od středu plechu ke krajům se zvýšenou pozorností na dodržení kolmosti a skladebné šíře. Utěsnění, odvodnění, větrání, opravy povrchových úprav a předání stavby se řídí stejnými doporučeními jako u střešních konstrukcí neskrouženého typu. Tato doporučení výrobce se týkají pouze montáže obloukových střech na podpůrnou nebo nosnou konstrukci.

4.6. Montáž prosvětlovacích profilů

Jsou dodávány jednak jednoplášťové tabule ve formě vlnitých i trapézových profilů a jednak dvouplášťové zateplení prvky pasující k sendvičovým panelům. Níže uvedené zásady platí pro jednoduché tabule. Při montáži dvouplášťových prvků si vyžádejte podrobný návod k montáži, který od nás obdržíte obratem.

MONTÁŽ JE NUTNO PŘIZPŮSOBIT TYPU MATERIÁLU:
Obecně je vhodné dodržovat tyto zásady: otvory pro šrouby by měly být větší než průměr šroubu. Dále, při montování do horní vlny je nutno profily (horní vlnu) podložit pevnou podložkou, podélné spoje se spojuj nejvhodněji speciálními nýty s podložkou, tzv. bulbtite nýty.

PVC
Charakteristika: Průhledný, eventuálně zakalený do kouřového či opálového odstínu, avšak na hranách křehčí, nejméně odolný proti teplu, nejvíce délkově roztažný.
Montáž: Předvrtání děr o průměru o 5 mm větším, než je průměr šroubu. Nedotahovat podložky příliš pevně, vhodné jsou šrouby s podložkou o průměru min. 22 mm. Podpůrná konstrukce, na které leží prosvětlovací profily, musí být nalakována bíle nebo stříbrně, je nutné zabezpečit odvětrávání pod položenými prosvětlovacími profily, při přehřátí prosvětlovacích profilů hrozí nebezpečí vzniku trhlin a tím ke strukturálnímu porušení materiálu. Při krácení dílců doporučujeme, dělení pilou s jemnými zuby. Při manipulaci s dílci v balíku věnujte zvýšenou pozornost na křehkost materiálu, zejména jsou ohroženy hrany a rohy.

!!!PROSVĚTLOVACÍ PROFILY NEJSOU POCHŮZNÉ!!!

Spád střechy min. 10‘ tj. cca. 18%. Čištění prosvětlovacích profilů je možné vodou či běžnými mycími prostředky, povrch nesmí přijít do kontaktu s chemickými rozpouštědly.

POLYESTER

Charakteristika: Jedná se polyester (skelný laminát), v současné době jsou sklolaminátové prosvětlovací profily už opatřeny UV ochranou. Sklolaminát je z cca 80% průsvitný, není čirý, není průhledný. Jeho velkou výhodou je odolnost proti tepelnému záření, odolává teplotám až do 120°C. Sklolaminát je mechanicky odolnější než PVC. V závislosti na množství lze sklolaminátové profily nabídnou i v různém barevném provedení.
Montáž: Předvrtání děr o průměru o 2mm větším, než je průměr šroubu. Nedotahovat podložky příliš pevně, vhodné jsou šrouby s podložkou o průměru min. 22 mm. Při krácení dílců doporučujeme, dělení pilou s jemnými zuby. Při manipulaci s dílci v balíku věnujte zvýšenou pozornost na křehkost materiálu, zejména jsou ohroženy hrany a rohy. !!!PROSVĚTLOVACÍ PROFILY NEJSOU POCHŮZNÉ !!!

POLYKARBONÁT
Charakteristika: Průhledný s vysokou rázovou odolností, vynikajícími optickými a příznivými požárními charakteristikami. Mezi jeho další přednosti patří ohýbání za studena, velmi dobrá propustnost světla a široký teplotní rozsah použití od – 40°C až do + 115°C

Montáž: Dělení pilou s jemnými zuby, možno i ruční pilou. Předvrtání děr o průměru o 50% větším, než je průměr šroubu. Při krácení dílců doporučujeme, dělení pilou s jemnými zuby. Při manipulaci s dílci v balíku věnujte zvýšenou pozornost na křehkost materiálu, zejména jsou ohroženy hrany a rohy.

!!!PROSVĚTLOVACÍ PROFILY NEJSOU POCHŮZNÉ !!!

4.6.1. Skladování prosvětlovacích profilů

Prosvětlovacích panely je nutno skladovat v suchu, na rovné ploše. Je nutné zabránit vzniku kondenzátu mezi tabulemi, dále je nutno chránit tabule v balíku před vnější povětrností a před slunečním zářením (může způsobit “čočkový efekt“ a poškodit spodní tabule), jakož i před tepelným zářením.

5. ÚDRŽBA STAVEBNÍCH CELKŮ, ZHOTOVENÝCH Z TENKOSTĚNNÝCH PROFILŮ

Údržbu stavebních celků, které jsou konstrukčně zhotoveny z tenkostěnných profilů, trapézových plechů, sendvičových panelů a jejich doplňků - např. lemovacích profilů, je nutno provádět na základě následujících pokynů.
Pravidelnou kontrolu je nutné provádět především u spojovacího materiálu, kterými jsou tyto výrobky připevněny k ocelové nebo betonové konstrukci, dále je nutné provádět pravidelnou kontrolu spojovacího materiálu v podélných napojeních plechů či podélných napojeních sendvičových panelů, nosných kazet a jejich doplňků, lemovacích profilů. Výše uvedené kontroly je nutné provést po prvním roce, kdy byla stavba předána k užívání vlastníkovi stavby, následné kontroly lze provádět v periodách tří let. Se stejnou periodicitou je dále zapotřebí kontrolovat samotné plechy, zda nevykazují deformace svědčící o jejich případném přetížení, nebo poškození. Kontrolována by měla být také jejich povrchová úprava, aby se zabránilo poškození plechů korozí. V případě, že jsou na stavbě plechy stykovány nad podporou za pomoci momentových šroubových spojů, je nutné provádět kontrolu těchto šroubů každý rok po zimě.
V případě, že došlo v průběhu užívání stavby k nebezpečným meteorologickým jevům, kdy lze předpokládat, že zatížení větrem či sněhem překročilo místní limity stanovené normami ČSN EN 1991-4 a ČSN EN 1991 -3, je nezbytně nutné provést kontrolu okamžitě a to u všech výše uvedených prvků.
Za závažnou vadu vyžadující okamžité řešení je nutné považovat zejména: Upadlá hlava šroubu, trapézový plech se převlékl přes hlavu šroubu, vytržení šroubu z plechu či nosné konstrukce, rozpadnutí pryžové části podložky pod šroubem, roztržení či prolomení trapézových plechů, deformace či zvlnění plechu. To samé platí i u sendvičových panelů, nosných kazet nebo lemovacích prvků. V těchto případech je nebytně nutné kontaktovat výrobce, aby situaci posoudil na místě a následně, aby navrhnul vhodné opravy.
Běžné vady způsobené stárnutím povrchových materiálů např. povrchová koroze nebo ztráta estetického vzhledu působením UV záření nemají vliv na nosnou funkci. V případě zjištěné koroze je však nutné zavčasu renovovat povrchovou ochranu, aby se zabránilo vzniku významných korozivních úbytků materiálu. Pokud plechové výrobky už nejsou v záruce a uživatel stavby není spokojen se vzhledem a přeje si obnovit jejich vzhled novou povrchovou úpravou, je nezbytně nutné vyhledat odbornou lakýrnickou firmu a seznámit jí s typem povrchové úpravy, který byl na plechových výrobcích použit při výrobě. Následně se tak zabrání případnému odlupování nové povrchové úpravy.
Povrchy tenkostěnných konstrukcí je zapotřebí udržovat v čistotě. Zejména je třeba se vyhnout jejich potřísnění agresivními látkami (včetně mnohých stavebních hmot). V případě, že na těchto výrobcích ulpí nečistoty, řasy a pod., je nutné je šetrným způsobem odstranit tak, aby nedošlo k poškození povrchové ochrany.
Kontroly a údržbu by měla vždy provádět osoba náležitě poučená a měla by dbát předepsaných bezpečnostních pokynů při práci ve výškách.

V případě dalších dotazů se na nás obraťte.